Globalizace obchodu a šíření obchodních sítí byly důležitými rysy raně novověkého světa. Dlouhou dobu byl tento jev studován prizmatem transatlantického obchodu a východoindických akciových společností. Současný projekt přistupuje k východní Evropě a Blízkému východu nikoli jako k periferii Západu, ale jako k soběstačnému regionu bez jasně vymezených rolí "dominantního" a "podřízeného". Velkou část dálkového obchodu v tomto regionu prováděly diaspory bez státní příslušnosti - arménská, řecká a židovská. Arménská obchodní diaspora byla obzvláště úspěšná, protože působila v celém regionu. Současný projekt se zaměřuje na formální a neformální podmínky karavanního obchodu mezi raně novověkým Polskem a Litvou, Osmanskou říší, Persií a Ruskem. Cílem je analyzovat arménské kupecké sítě na trojrozměrné úrovni - jako provozování dálkového obchodu (logistická a právní infrastruktura), upevňování "sítě důvěry a úvěru" uvnitř diaspory a vytváření "ochranné sítě" s držiteli moci (ochrana-za-služby).
